Jak funguje lidský zrak a proč je makula tak důležitá?
Zrak je nepochybně jedním z našich nejkomplikovanějších smyslů, který nám umožňuje vidět a vnímat svět kolem nás. Víte, jak lidské oko pracuje a proč je pro jeho správnou funkci důležitá makula?
Oko je jedním z anatomicky nejsložitějších lidských orgánů. Skládá se z více než 2 milionů částí a je schopné okamžitě zpracovat více než 10 milionů informací za sekundu.
- Rohovka - čirá kupolovitá vrstva na přední části oka skládající se z 5 vrstev tkáně. Zabezpečuje lom a průchod světla dál k zornici.
- Duhovka - obsahuje pigment melanin, který absorbuje světlo. Funguje jako světelná clona a ohraničení přední a zadní části oka. V jejím středu se nachází zornice.
- Zornice - průhledný kruh v centru oka, kterou proniká světlo na sítnici. Mění velikost, aby regulovala množství světla, které proniká do oka.
- Čočka - je elastická průhledná struktura v oku uložená za duhovkou. Změnou své mohutnosti nám umožňuje zaostřovat na různě vzdálené předměty
- Sklivec - je čirá, rosolovitá hmota, která vyplňuje 2/3 vnitřního prostoru oční koule a udržuje její tvar.
- Sítnice - se nachází v zadní části oka. Je tvořena fotoreceptory, buňkami, které přijímají světelné impulsy a přenášejí je do mozku, kde jsou interpretovány jako obrazy.
Sítnice
Sítnice je nejdůležitější a nejcitlivější část našeho oka. Jedná se o vnitřní vrstvu oka, která se nachází za zornicí a před sklivcem. Je to tenká vrstva tkáně, která pokrývá většinu vnitřního povrchu oka a slouží jako "film" pro fotografování světa do oka. Sítnice je tvořena fotoreceptory, které přijímají světelné impulsy a přenášejí je do mozku, kde jsou interpretovány jako obrazy. Tyto fotoreceptory jsou rozděleny do dvou hlavních typů: čípky a tyčinky.
Čípky se dělí na tři typy, z nichž každý reaguje na jiné vlnové délky světla – červenou, zelenou a modrou (RGB). Odpovídají za ostré a jasné vidění během dne a jsou nezbytné například pro čtení, sledování televize či práci na počítači. Díky čípkům jsme schopni rozlišovat jemné detaily a barevné odstíny. Ve tmě tyto fotoreceptory nefungují.
Tyčinky jsou buňky, které nám umožňují periferní vidění, zaznamenání pohybu a především vidění za špatných světelných podmínek, jako je tma nebo šero.
Jak tedy lidské oko pracuje?
Ráno otevřete oči a vystavíte je světlu. Světelné vlny proniknou skrz rohovku a spustí řetěz procesů. Zornice zreguluje množství světla a sklivec ho fokusuje na sítnici. Obraz, který v tento moment vzniká na sítnici je převrácený tzv. vzhůru nohama. Fotoreceptory na sítnici přijmou tyto světelné impulsy a převedou je na impulsy elektrické. Skrze optické nervy je pak přenáší do mozku. Na konci procesu mozek zpracuje a interpretuje elektrické impulsy, převrátí dodaný obraz a vytvoří obraz finální. A to vše se odehraje ve zlomku sekundy. Skutečně fascinující systém!
A proč je důležitá makula?
Makula je velmi důležitou částí sítnice, protože je to oblast, ve které se nachází největší koncentrace čípků. Tato oblast se nazývá "žlutá skvrna" a představuje bod nejostřejšího vidění. Poruchy sítnice, jako je makulární degenerace nebo makulární edém, mohou vést ke ztrátě ostrého vidění nebo ke ztrátě zraku v centrální oblasti. Tyto stavy jsou často spojené s věkem nebo dědičností, ale mohou být způsobeny také vaskulárními chorobami, životosprávou nebo léky. Prevence a léčba těchto stavů jsou důležité pro udržení zraku.
Makulární degenerace je jednou z nejčastějších příčin ztráty zraku u starších osob. Projevuje se postupným poškozením nebo ztrátou této oblasti sítnice, což může vést k částečné nebo úplné ztrátě zraku. Existují dva hlavní typy makulární degenerace: nedegenerativní forma (tzv. "suchá" forma) a degenerativní forma (tzv. "mokrá" forma). Léčba makulární degenerace zahrnuje různé možnosti v závislosti na typu a stupni onemocnění, včetně léčby léky, laserové terapie a chirurgických postupů.
Makulární degeneraci bohužel nelze zcela vyléčit a vrátit zraku jeho původní funkce. Vhodnou prevencí a včasným odhalením příznaků však můžete předejít tomu nejhoršímu – úplné ztrátě zraku. Při suché formě VPMD je vhodné posilovat ochrannou vrstvu tzv. makulárního pigmentu, který je tvořen karotenoidy Mezozeaxantinem, Zeaxantinem a Luteinem.“
Makula je chráněna makulárním pigmentem. Ten funguje jako štít, který odráží například škodlivé účinky modrého světla. Zároveň také chrání fotoreceptory před oxidačním stresem zodpovědným za stárnutí. Každá kapsle MacuShield obsahuje 22 mg trojkombinace makulárních karotenoidů, MezoZeaxantin a Lutein, které vyživují makulární pigment. A právě tím je možné degeneraci makuly zpomalit.